Stránka 11

Co se děje v Nepálu?

Odeslal: 30 Říj 2005 20:49
od leschek
Co se děje v Nepálu.


Když nepálský král Gyanendra 1.února sesadil vládu, kterou obvinil z připravování převratu proti konstituční monarchii a získal neomezenou moc, dostala se jeho země v Himaláji na přední stránky světových novin a on si vysloužil rychlé odsouzení od mezinárodního společenství.
Král vyhlásil výjimečný stav, omezil občanská práva (včetně svobody tisku), telefonní spojení do okolního světa a vsadil prominentní politiky včetně ministerského předsedy do domácího vězení.
Gyanendrovo uchopení moci, když se dá do souvislostí s ustanovením demokracie v roce 1990, je viděno jako pokus o vojenskou diktaturu. Analytici tvrdí, že to může vést do ještě větších problémů včetně možnosti, že se neloajální političtí vůdci spojí s rebely, aby svrhli monarchii.
Více než 11 000 lidí bylo zabito od začátku konfliktu v roce 1996 a z toho 3000 jen v posledních dvou letech.

Kdo jsou rebelové a co chtějí?

Rebelové vznikli z bývalých členů komunistické strany Nepálu, založené v roce 1949. Maoisty se nazývají, protože se hlásí k ideologickému dědictví čínského revolučního vůdce Mao Ce-Tunga. Maoisté byli zapojeni do vzniku první nepálské vlády s více stranami v roce 1990, ale v roce 1995 z ní odešli, protože se jejich strana rozštěpila. Rok po té se maoisté, už pod novým jménem - Maoistická komunistická strana Nepálu, obrátili k násilí a taktikou zastrašování se snaží dosáhnout svých cílů.
Maoisté chtějí vznik politického systému s jednou stranou, nezávislost na zahraniční pomoci, vymýcení indického vlivu z celé nepálské společnosti a konec diskriminace založené na hindském kastovním systému.
Ironicky jsou maoisté vedeni vysoce vzdělanými kádry z horních kast, počítaje v to jejich vůdce Pushpa Kamal Dahala, zvaného Pračanda, což znamená divoký nebo prudký a jeho zástupce a hlavního ideologického vůdce Baburama Bhattaraie.
Elitnost maoistického vedení se tak vlastně stává jejich nevýhodou. Jakkoli se maoisté zaměřují na etnickou a sociální nespravedlnost, pozemkovou reformu a jiné populární problémy, netěší se velké podpoře z nižších kast.

Kdo tedy rebely podporuje?

Je nepochybné, že maoisté získávají celostátní podporu a počáteční předpoklady, že rebelie přežije jen krátce nebo se nestane populární, se ukázaly jako mylné.
Díky nedostatečnému rozvoji venkova získávají maoisté podporu mezi chudinou a oblasti, které ovládají, patří mezi nejchudší a nejméně přístupné v zemi. Ale hlavně bezútěšná ekonomická situace, vysoká nezaměstnanost, špatné vzdělání a zdravotní péče jsou příčinou, že lidé doufají, že maoisté vše změní k lepšímu.
Experti tvrdí, že maoisté naverbovali kolem 10-15000 dobře organizovaných, vycvičených a ozbrojených bojovníků, kteří útočí na policejní stanice a státní úředníky, ale také na policejní informátory, vlastníky půdy a další civilisty. Kromě toho vykonávají své dílo tím, že přestřihávají telefonní a elektrické vedení a dělají stále dokonalejší bomby. Také jsou úspěšní v dopravní a ekonomické blokádě horami obklopeného Kathmandů.

Jak do všeho zapadá král?

Král Gyanendra Bir Bikram Shah Dev neočekávaně zdědil korunu v roce 2001 po vraždě svého bratra krále Birendru, královnu a 7 dalších členů královské rodiny rukou korunního prince Dipendry, který po činu spáchal sebevraždu.
Maoisté výborně využili zmatků, které následovali mezi lidmi, kteří nevěřili, že korunní princ zavraždil členy své vlastní rodiny. Odsoudili oficiální vyšetřování masakru, že je vinen korunní princ a sami přišli s myšlenkou, že se jedná o mezinárodní spiknutí, v němž je pravděpodobně zapleten král Gyanendra.
Měsíc po vraždě vedly mírové rozhovory s rebely k dočasnému příměří, ale o další 4 měsíce později se maoisté opět chopili zbraní. Král, který je také nejvyšším velitelem nepálské armády, nemarnil čas a povolal armádu, protože vláda se k tomu neměla.
Po roce bylo opět nastoleno příměří trvající tentokrát 7 měsíců. Násilí pokračovalo, a tak se král rozhodl k extrémnímu kroku - rozpustil vládu. To vedlo k obvinění krále, že je proti vládě s více stranami. Gyanendra hájil svoji akci jako obranu demokracie s tím, že vláda byla neschopná připravit zemi na volby, že neplní potřeby Nepálců a hlavně, že nebyla schopna uzavřít mír.

Lidská práva

Od oživení násilí v roce 2003 se situace lidí v Nepálu dramaticky zhoršila. Civilisty, podezřelé ze styku a sympatií s rebely, čeká násilná odplata. Na druhé straně ti, kteří na rebely donáší, se můžou stát obětí úkladné vraždy. Podle "Amnesty International", "Human Rights Watch" a dalších organizací, královo uchopení moci vede ještě k horšímu potlačování lidských práv. Vláda byla obviněná z mimosoudních zabití, mučení, svévolných zadržování osob a z celkového úpadku práv a zákonů.
Konflikt má velký dopad na ekonomickou a sociální situaci v Nepálu. Od začátku konfliktu přišly stovky tisíc lidí o přístřeší a živobytí. Někteří díky nepálským bezpečnostním službám a další uprchli před náborem maoistů. 100 - 200 tisíc lidí zůstává bez pomoci. Více než 40% lidí žije pod hranicí chudoby a polovina dětí pod 5 let je podvyživená. Situaci navíc komplikuje fakt, že země trpí častými povodněmi a zemětřeseními.



Zdroj: alertnet

Odeslal: 07 Kvě 2006 16:52
od leschek
Zdá se, že se konečně v Nepálu blýská na lepší časy, a že se tam opět bude dát cestovat, aniž by se člověk musel bát, že se mu něco stane nebo, že bude nucen podporovat maoisty (vybírali na trecích peníze od turistů).

Nepálští maoisté jsou dychtivý zúčastnit se předběžných rozhovorů s novou vládou, aby pomohli ukončit desetiletí trvající povstání usilující o svržení monarchie, řekl velitel rebelů Prachanda pro tisk. Mimo to také prohlásil, že rebelové žádají propuštění jejich soudruhů z vězení v Nepálu a Indii před tím, než rozhovory začnou.

"Cítíme, že by se s mítinky mělo začít co nejdříve" řekl Prachanda. "Čím déle se budou odkládat, tím více to uškodí. Feudálové dostanou šanci k jejich zmaření."

Nová Nepálská vláda požádala minulý týden rebely o rozhovory a ti s tím souhlasili.

Po masových protestech během minulého měsíce král Gyanendra vrátil moc zpět politickým stranám a vytvořil novou vládu, která by měla připravit volby do shromáždění, aby mohli napsat novou ústavu a rozhodnout o budoucnosti země. Maoisté, kteří bojovali od roku 1996, aby vytvořili v himalájském království komunistickou vládu tvrdí, že budou akceptovat výsledek voleb.

Odeslal: 28 Kvě 2006 15:00
od leschek
Konečně mír v Nepálu?

V pátek večer skončily rozhovory mezi nepálskou vládou a maoistickými rebeli. Obě strany souhlasily s ukončením útoků na základny těch druhých, se zastavením náboru nových vojáků do svých řad a slavnostně slíbily, že budou pracovat na tom, aby se mír vrátil do Nepálu. Kromě toho se dohodly na 25-ti bodovém zákoníku chování, kde se obě strany zavázaly, že zastaví provokace a ukončí zastrašování lidí zbraněmi.

Slíbili také brzké konání voleb do zvláštního shromáždění, které by mělo vytvořit novou ústavu a určit, jak bude vypadat politická budoucnost Nepálu. Datum voleb ještě nebylo stanoveno, ale rebelové doufají, že to bude v následujících šesti měsících (Momentálně ovládají docela velkou část Nepálu a tak mohou doufat v dobrý výsledek voleb).

Těžko říct, jak volby dopadnou, jestli se je někdo pokusí zmanipulovat nebo co se stane, pokud maoisti nebudou mít takovou podporu jakou očekávají? Přijmou to nebo znovu začnou bojovat za komunistický systém v zemi?


Zdroj Reuters

Odeslal: 15 Črv 2006 22:36
od leschek
Propouštění rebelů

Nepálská vláda začala v úterý propouštět z věznic Maoistické rebely zadržované na základě kontroverzního antiteroristického zákona. Nepálská vláda rozhodla v pondělí, že vezme zpět obvinění podaná proti nim a že s nimi neobnoví procesy.
Přes 300 rebelů, většinou nižšího postavení, bylo propuštěno před začátkem druhého kola rozhovorů mezi rebeli a vládou. První várka rebelů (okolo 700, včetně několika velitelů) byla propuštěna před zahájením prvního kola rozhovorů asi před měsícem.
Antiteroristický zákon byl zaveden před osmi lety a bezpečnostní složky díky němu mohli zatknout kohokoli podezřelého ze styku s rebeli. Podezřelí mohli být drženi až rok bez řádného soudu.
Úřady říkají, že zákon už není více potřeba po tom, co nová koaliční vláda přestala nazývat rebely teroristy a obě strany začaly mírové rozhovory.

Zdroj: BBC