Na velikosti (světla) záleží
Odeslal: 03 Říj 2007 00:22
Na velikosti (světla) záleží
Nevím, jestli mi budete věřit, když budu tvrdit, že se dá měkkého osvětlení dosáhnout jen za použití samotného blesku bez softboxu nebo deštníku, ale jestli vydržíte číst dál, zjistíte, že je to pravda. To co určuje, jak měkce bude fotografovanej předmět osvětlen, je relativní velikost světelného zdroje – tzn. záleží na tom jak „vidí“ světlo fotografovanej předmět.
Asi největší světelný zdroj je Slunce, ale protože je zdáleno od Země 149,6 mil. km tak se nám jeví jako malá koule a tudíž malý (ale silný) zdroj světla. Proto mají snímky vyfocené na přímém slunci ostré stíny. Když slunce zakryje opar, máme tu najednou obrovský zdroj světla (přírodní softbox), které svítí ze všech stran a skoro žádné stíny nejsou vidět – měkké světlo.
Teď se vrátím k odvážnému tvrzení v první větě, že je možno dosáhnout měkkého osvětlení i samostatným bleskem. Důležité je najít model nebo předmět, který bude menší než hlava blesku a bude proto „vidět“ obyčejný blesk jako velký zdroj světla. Po chvíli hledání a několika telefonátech se mi podařilo sehnat malé muzikanty, které můžete vidět na obrázku 1a – 1c. Žárovka blesku je malá (a světlo odražené od stěn blesku je slabší než světlo žárovky) tak jsem světlo trochu zvětšil papírem, který jsem nalepil na blesk jak můžete vidět na obrázku 2a. Pomocí takto upraveného blesku jsem nasvítil muzikanty na obr. 1a. Všimněte si stínů, které jsou sice vidět, ale přechod mezi stínem a světlem je postupnej. Na další dvojici obrázků 1b a 2b jsem nechal papír na blesku, takže světlo mělo stejnou intenzitu, ale zmenšil jsem velikost světla. Stín už je trochu ostřejší než na prvních fotkách, ale světlo ještě pořád není dost malé, aby udělalo ostrý stín. Jak je vidět na fotografii 2c je světlo zase menší než v předchozím případě. Pomocí takto upraveného blesku jsem vyfotil snímek 1c, který už má stíny ostré. Na poslední fotografii nahoře (2d) můžete vidět jak byla scéna osvětlena. Blesk byl pro všechny tři fotky umístěn ve stejné vzdálenosti.
To, jak se jeví světlo velké, určuje i jeho vzdálenost (viz. odstavec o Slunci) od fotografovaného objektu. Abych to dokázal, rozhodl jsem se, že při dalším fotopokusu budu měnit vzdálenost blesku od objektu. Protože nemám k dispozici halu, kde by nedocházelo k odrazům od zdi, což by mohlo ovlivnit výsledek, nasadil jsem na blesk komínek, který měl světlo směřovat do menšího kruhu a zabránit odrazům od zdí. Na spodní řadě fotek můžete vidět výsledek pokusu. Na první fotce bylo světlo vzdáleno od modelu 5 cm, díky čemuž bylo relativně velké a měkké. Na fotce prostřední je světlo 20 cm od modelu a proto vůči modelu menší a tvrdší. Pro poslední fotku jsem dal světlo do vzdálenosti jednoho metru. Pro model to muselo být jako Slunce pro nás, a proto už je světlo tvrdé a stíny ostré.
Většina lidí ale fotografuje větší objekty (portréty atd.) a na to je normální blesk, ať už je jakkoliv blízko modelu, příliš malý světelný zdroj. Naštěstí není problém ho zvětšit. Asi nejčastěji se používá softbox nebo deštník. Jestli máte bílej deštník, nezapomeňte, že se dá fotit skrz něj. Má to tu výhodu, že ho můžete umístit blíž modelu (tyčka je na druhé straně a nezavazí, jako když fotíte odrazem od deštníku), čímž získáte větší světelný zdroj.
Pokud je i deštník malej, můžete odrazit světlo od stěn, stropu nebo různých odrazných desek. Při tom je dobrý si vzpomenout na to, že lze na blescích měnit ohniskovou vzdálenost a tím ovlivnit velikost plochy, která bude „svítit“ (pár fotek, kde to můžete vidět najdete tady).
Další informace, bohužel v angličtině můžete najít ve vynikající knížce Light: Science and Magic a na webu Strobist věnovanému focení s malými blesky. Názorný diagram, který ukazuje, jak velikost světla ovlivňuje jeho měkkost, najdete tady.
Nevím, jestli mi budete věřit, když budu tvrdit, že se dá měkkého osvětlení dosáhnout jen za použití samotného blesku bez softboxu nebo deštníku, ale jestli vydržíte číst dál, zjistíte, že je to pravda. To co určuje, jak měkce bude fotografovanej předmět osvětlen, je relativní velikost světelného zdroje – tzn. záleží na tom jak „vidí“ světlo fotografovanej předmět.
Asi největší světelný zdroj je Slunce, ale protože je zdáleno od Země 149,6 mil. km tak se nám jeví jako malá koule a tudíž malý (ale silný) zdroj světla. Proto mají snímky vyfocené na přímém slunci ostré stíny. Když slunce zakryje opar, máme tu najednou obrovský zdroj světla (přírodní softbox), které svítí ze všech stran a skoro žádné stíny nejsou vidět – měkké světlo.
Teď se vrátím k odvážnému tvrzení v první větě, že je možno dosáhnout měkkého osvětlení i samostatným bleskem. Důležité je najít model nebo předmět, který bude menší než hlava blesku a bude proto „vidět“ obyčejný blesk jako velký zdroj světla. Po chvíli hledání a několika telefonátech se mi podařilo sehnat malé muzikanty, které můžete vidět na obrázku 1a – 1c. Žárovka blesku je malá (a světlo odražené od stěn blesku je slabší než světlo žárovky) tak jsem světlo trochu zvětšil papírem, který jsem nalepil na blesk jak můžete vidět na obrázku 2a. Pomocí takto upraveného blesku jsem nasvítil muzikanty na obr. 1a. Všimněte si stínů, které jsou sice vidět, ale přechod mezi stínem a světlem je postupnej. Na další dvojici obrázků 1b a 2b jsem nechal papír na blesku, takže světlo mělo stejnou intenzitu, ale zmenšil jsem velikost světla. Stín už je trochu ostřejší než na prvních fotkách, ale světlo ještě pořád není dost malé, aby udělalo ostrý stín. Jak je vidět na fotografii 2c je světlo zase menší než v předchozím případě. Pomocí takto upraveného blesku jsem vyfotil snímek 1c, který už má stíny ostré. Na poslední fotografii nahoře (2d) můžete vidět jak byla scéna osvětlena. Blesk byl pro všechny tři fotky umístěn ve stejné vzdálenosti.
To, jak se jeví světlo velké, určuje i jeho vzdálenost (viz. odstavec o Slunci) od fotografovaného objektu. Abych to dokázal, rozhodl jsem se, že při dalším fotopokusu budu měnit vzdálenost blesku od objektu. Protože nemám k dispozici halu, kde by nedocházelo k odrazům od zdi, což by mohlo ovlivnit výsledek, nasadil jsem na blesk komínek, který měl světlo směřovat do menšího kruhu a zabránit odrazům od zdí. Na spodní řadě fotek můžete vidět výsledek pokusu. Na první fotce bylo světlo vzdáleno od modelu 5 cm, díky čemuž bylo relativně velké a měkké. Na fotce prostřední je světlo 20 cm od modelu a proto vůči modelu menší a tvrdší. Pro poslední fotku jsem dal světlo do vzdálenosti jednoho metru. Pro model to muselo být jako Slunce pro nás, a proto už je světlo tvrdé a stíny ostré.
Většina lidí ale fotografuje větší objekty (portréty atd.) a na to je normální blesk, ať už je jakkoliv blízko modelu, příliš malý světelný zdroj. Naštěstí není problém ho zvětšit. Asi nejčastěji se používá softbox nebo deštník. Jestli máte bílej deštník, nezapomeňte, že se dá fotit skrz něj. Má to tu výhodu, že ho můžete umístit blíž modelu (tyčka je na druhé straně a nezavazí, jako když fotíte odrazem od deštníku), čímž získáte větší světelný zdroj.
Pokud je i deštník malej, můžete odrazit světlo od stěn, stropu nebo různých odrazných desek. Při tom je dobrý si vzpomenout na to, že lze na blescích měnit ohniskovou vzdálenost a tím ovlivnit velikost plochy, která bude „svítit“ (pár fotek, kde to můžete vidět najdete tady).
Další informace, bohužel v angličtině můžete najít ve vynikající knížce Light: Science and Magic a na webu Strobist věnovanému focení s malými blesky. Názorný diagram, který ukazuje, jak velikost světla ovlivňuje jeho měkkost, najdete tady.