
Před necelým rokem jsem zjistil, že existují GPS přijímače, který dokážou zapsat polohu v době snímání fotky do EXIFu fotografie. Bohužel jsem Canoňák a hračka, která se mi líbila, byla vyráběna jen pro digitální zrcadlovky od Nikonu (ne pro desítkovou řadu) a Fujifilm S5 Pro. Rozhodl jsem se nepřezbrojit a na celou věc víceméně zapomněl, respektive jsem ji uložil do méně často používané části mozku, odkud jsem ji asi před měsícem vyhrabal a začal se o geotagging trochu víc zajímat.
Co je to Geotagging a proč činnost s tak cize znějícím slovem provádět?
Geotagging (existuje pro to nějaký český slovo?) je činnost při které se zapíšou data o poloze fotografa (nebo fotoaparátu) do metadat - EXIFu fotografie. Přesnou polohu je možno zjistit pomocí GPS přijímače nebo pomocí některých mapových stránek např: mapy.cz, které ukážou GPS souřadnice bodu, na který kliknete.

Fotky s geoinformací v EXIFu je možno vkládat do online map na Google Maps, Flickru, Panoramiu nebo do Google Earthu. Dalším plusem je to, že už nebudu muset popisovat každou fotku, abych věděl, kde jsem ji vyfotil.
GPS přijímače
Podle mě se dají GPS přijímače pro účely geotaggingu rozdělit do několika skupin:
1. GPS přijímače, která zapisují polohu přímo do EXIFu v okamžiku, kdy se zmáčkne spoušť.
Výhodou je, že není třeba editovat informace v EXIFu, protože už v něm jsou. Nevýhodou je to, že GPSka jsou schopny spolupracovat jen s některýma fotoaparátama (několik lepších zrcadlovek), a že zabírají místo blesku (což se dá obejít pomocí držáků blesku) a že nezaznamenají celou trasu výletu.
Úplně první GPS přijímač, které jsem objevil a které se mi hodně líbilo je di-GPS Hongkongské firmy Dawn Technology.

Momentálně se dělají tři modely di-GPS a to model di-GPS Basic, který stojí 198.00 USD (+ 45 USD poštovný) a podporuje fotoaparáty Nikon D3, D300, D700, D2XS, D2X, D2HS, D200 a Fujifilm S5 Pro (asi i D90). Není nutno mít Nikon MC-35 kabel pro připojení přijímače GPS

Model di-GPS USB, který stojí tolik co předchozí, ale podporuje fotoaparáty EOS 40D, EOS-1D Mark III a EOS-1Ds Mark III (a předpokládám, že bude podporovat i 50D a 5D Mk2). Bohužel je nutné mít adaptér pro bezdrátový přenos souborů Canon WFT-E3, jehož cena mě překvapila tak, že tato možnost pro mě padá.

Do třetice je tu model di-GPS Pro, který stojí o 70 USD víc než předchozí dva, ale dělá se v utěsněném provedení a má desetikolík pro další příslušenství od Nikonu. Podporované fotoaparáty jsou Nikon D3, D300, D700, D2XS, D2X, D2HS & D200 a Fujifilm S5 Pro (asi i D90). Není nutno mít Nikon MC-35 kabel pro připojení přijímače GPS.

Další možností je GEOPIC II od Britské firmy Custom Idea. Jejich GPSko podporuje fotoaparáty Nikon D200, D300, D2HS, D2X, D2XS, D3 a Fuji S5 Pro (a pravděpodobně D700a D90, přestože to zatím na jejich webu není. A taky myslím, že není potřeba mít Nikon MC-35 kabel pro připojení přijímače GPS). Cena je 176 Liber nebo 300 USD.

Další GPS přijímač pro majitele Nikonů je GP-1 které vyrábí firma Nikon. Podporované fotoaparáty jsou D90 (s kabelem GP1-CA90), D3, D300, D700, D2X, D2Hs, D2Xs a D200 (s kabelem GP1-CA10) (protože to je výrobek Nikonu, tak nemá na webu informaci o tom, že podporuje i Fuji S5 Pro, ale je to pravděpodobný). Cenu jsem ještě nikde nenašel a GP-1 by mělo být v obchodech v listopadu 2008.
2. Ve druhé skupině by mohli být kabely a příslušenství, který umožní propojení fotoaparátu s téměř jakýmkoliv GPS přijímačem. Přestože se to podle popisu (kabely a příslušenství) nezdá, tak nejsou nejlevnější a je k nim potřeba GPS přijímač.

Nikon MC-35 kabel slouží pro připojení zrcadlovek od Nikonu s desetipinovým konektorem (opět možná i Fuji S5 Pro) většiny GPS přijímačů. Na to, že je to jen kabel to stojí pěkný peníze – na foto.itek.cz celých 3 343 Kč (s DPH).

Canon dělá pekelně drahý bezdrátový adaptéry WFT-E2, E3 a E4, který se dají připojit na:
WFT-E2/E2A: EOS-1Ds Mark III, EOS-1D Mark III
WFT-E3/E3A: EOS 50D, EOS 40D
WFT-E4/E4A: EOS 5D Mark II
Ceny jsou docela vysoký WFT-E2 za 18 764 Kč (s DPH na foto.itek.cz) a WFT–E3 za 23 tisíc (s DPH na oehling.cz).
3. Ve třetí skupině by mohli být GPS přijímače, který dokážou zaznamenat data procházené nebo projížděné trasy, která se později pomocí softwéru synchronizuje s fotkama tzv. GPS data loggery. Loggery nezaznamenávají trasu celou, ale spínají se po určitých časových intervalech, z nichž se dá trasa rekonstruovat. Výhodou data loggerů je nižší cena, to, že je není nutno zasunovat do kolejniček blesku na fotoaparátu, že zaznamenávají celou trasu a ne jenom místa, na kterých se mačká spoušť a hlavně je lze použít s jakýmkoliv digitálním fotoaparátem. Nevýhoda je, že se musí fotky synchronizovat se zaznamenanou trasou (přičemž se místa focení zapíšou do EXIFu), což chvilku trvá.
Data loggery fungují tak, že zaznamenávají polohu každých 1-xy sekund. Tzn., že se při focení pravděpodobně trefíte mezi dva zaznamenaný body a fotka je přiřazena tomu bližšímu. Na první pohled se to jeví jako nevýhoda, ale není to moc velkej problém, protože alespoň mě trvá příprava na focení víc než 10 vteřin (interval, ve kterým se zapisuje poloha u mého data loggeru), kdy jsem víceméně na stejným místě. Asi by to mohlo vadit snad jen při focení z rychle jedoucího auta.
Data loggerů je na trhu docela velký množství a jednotlivý přijímače se liší množstvím zaznamenaných bodů a intervalem mezi nima, velikostí, druhem baterie a samozřejmě druhem přijímacího čipu z čehož vyplývá jejich citlivost (-150 dBm je horší než -158 dBm). Některý data loggery umí zaznamenávat waypointy tj. polohu v okamžiku, kdy zmáčknete tlačítko) čímž se poloha při focení stává přesnější.
Do mého užšího výběru se dostaly tyto data loggery (samozřejmě jich je a určitě bude vyráběno víc):

Sony GPS-CS1 a GPS-CS1KA
Tento přijímač byl první, na který jsem narazil. Je velmi malý a běží na jednu AA (tužkovou) baterku. Loguje každých 15 vteřin a baterka v něm vydrží přibližně 10 hodin. Do paměti se vleze asi 86,400 bodů, což je 360 hodin záznamu trasy. Nevýhodou je menší citlivost čipu: -150 dBm. a relativně krátká výdrž na baterku. Test (v angličtině) najdete tady.
Na foto.itek.cz prodávají SONY GPS CS1za 2 500 kč. V zahraničí se dá koupit za 75 USD.

GISTEQ DPL700 PhotoTrackr
Velikostí se tento přijímač od Sony GPS CS1 moc neliší. Energii bere z jedné AA baterky, která v něm vydrží 14 hodin. Čip v přijímači má citlivost -158 dBm. Do paměti se vleze 250,000 bodů a jejich interval je možno nastavit. GISTEQ DPL700 umí zaznamenávat waypointy. Firma Gisteq vyrábí víc data loggerů. Rozdíly mezi nimi najdete v tomto pdf. A tady je anglickej test.
Semsons je prodává za 90 USD.

Qstarz BT-Q1000 Platinium
Tento přijímač se mi hodně líbil. Napájí ho Lion baterka, a proto vydrží fungovat celých 32 hodin. Baterka se dá nabíjet přes USBčko. Čip v přijímači má citlivost -158 dBm. Do paměti se vejde 200 000 bodů a jejich interval lze nastavit. Zaznamenává waypointy. BT v názvu znamená Bluetooth.
Test staršího modelu najdete tady.
Semsons je prodával za 90 USD.

AMOD AGL3080
Poslední model (a ten, kterej jsem se rozhodl koupit) je napájen třema AAA (mikrotužkovýma) baterkama a fungovat vydrží 15 hodin. Amod AGL 3080 je trošku větší než třeba první Sony GPS-CS1 (asi jako hodně malej mobil). Do paměti se vejde 256,000 bodů a jde nastavit několik intervalů snímání (1s, 5s a 10s) a druh logovacího souboru (až 1,040,000 bodů), takže se doba zaznamenávání hodně liší (maximálně je to 2 880 hodin). Umí zaznamenávat waypointy. Amod funguje taky jako USB disk, na kterej se zaznamenávají logovací soubory, který je možno otevřít a stáhnout z přijímače na jakýmkoliv počítači. Není k tomu potřeba softwér jako u některých dalších data loggerů, který bez softwéru nepřipojíte. Tohle byl asi to největší důvod, proč jsem se rozhodl koupit tento logger. Asi by bylo lepší, kdyby Amod používal 2 AA baterie místo tří AAA (nabíječka na lichej počet baterek se špatně shání), ale jeden nemůže mít všechno.
Starší anglický test najdete tady.
Semsons je prodává za 65USD a nabízí další 10% slevu na kupón, kterej si musíte vygooglovat.

Kromě už popsaných data loggerů existuje zajímavý přijímač JOBO photoGPS od firmy, který se zasune do sáněk blesku, a který při každém zmáčknutí spouště zapíše polohu do logovacího souboru (pozor NE do EXIFu). Může zaznamenat 1000 bodů, a pokud neuděláte za den víc fotek, tak je to dost. Díky tomu, že nezaznamenává body v intervalech jako ostatní loggery, má mnohem větší výdrž na baterky. Fotky se pak na PC synchronizují s logovacím souborem pomocí softwéru, který je dodáván s přijímačem. Přijímač by měl být na trhu koncem roku 2008 a předpokládaná cena je € 159,00.
4. V této skupině by mohli být klasický GPS přijímače, o kterých skoro nic nevím, ale myslím, že dokážou trackovat cestu a zaznamenat to do logu. Nebo je lze připojit k fotoaparátu pomocí kabelu a příslušenství (viz. skupina 2.) Snad se mi podaří ukecat Dennyho, aby o nich něco napsal.
5. Některý telefony prý taky mají v sobě zabudovaný GPS přijímač a zaznamenávají logy.
Pár odkazů:
Pocket GPS World forum
Semsons – obchod ve Státech, kde mají skoro vše co má v názvu GPS. Poštovný je cca 20 USD, zboží mi došlo za 14 dní, platil jsem pomocí Paypalu.