Pár informací o cestování po Vietnamu
Odeslal: 05 Dub 2009 00:50
Pár informací o cestování po Vietnamu
Ve Vietnamu ( dále VN) jsem ztrávil asi 2 měsíce na konci roku 2008 v době, kdy je tam hlavní turistická sezóna. Tady je pár informací pro ty, kdo tam chtějí jet. Pokud zjistíte, že jsou některé informace chybné, neaktuální , že se změnily ceny, nebo najdete jiné lepší ubytování, nebo nedej Bože, že jsem na něco zapomněl, tak mi sem, prosím, napište. Vaše informace můžou pomoci ostatním (a mě) při plánování výletu po VN.
Peníze:
Ve VN se téměř okamžitě po výměně peněz stanete milionáři. Měna se jmenuje dong. Na konci roku 2008 jsem dostal za 1 US dolar cca 17 000 dongů a za jedno euro 24 000 dongů. To bylo na jihu. Na severu, kde jsem byl o měsíc dřív, jsem dostal za 1 euro o dva tisíce dongů míň (kurs dolaru byl víceméně stejnej). Z toho plyne, že za A je na severu horší kurs eura, nebo za B, že se tak dramaticky propadl VN dong proti euru. Nevím, ale pokud to zjistíte, tak mi sem napište. V době, kdy jsem ve VN cestoval se prodávala ta naše oblíbená koruna za cca 19 Kč za 1 USD a tak se 1 koruna téměř rovnala 1000 dongů (líp se v tom orientuje). Ve VN se kromě pár mincí (1000-4000 dongů) používají jen bankovky. Vyšší hodnoty nejsou papírový, ale jsou z nějaké fólie s natištěnýma obrázkama (jedna Australanka, co pracuje v bance mi říkala, že stejný peníze používají i v Austrálii, jen s tím, že jejich jsou kvalitnější), který se občas odřou, s čímž jsem měl problém jen jednou (ne s tím, že by se peníze neodřeli, ale s tím, že je lidi nechcou brát). V ostatních případech lidi peníze vzali. Neměl jsem problémy vyměnit ani dolary ani eura, ale kurzy se občas dost liší. ATM (bankomaty) jsou skoro všude, ale některý vám dají v přepočtu jen 200 dolarů (díky tomu musíte měnit vícekrát a platíte vyšší poplatky bance). Moji spolucestovatelé, kteří je používali, měli rádi Agribank, která jim dala víc.
Ceny:
Důležitý je zaplatit takovou cenu, která je dobrá pro vás a nedat si zkazit den tím, že místní platí míň. Jinak si to neužijete a budete jen nasraně projíždět Vietnamem a to za to nestojí, protože je to krásná země. Hlavní pravidlo je smlouvat, smlouvat a zase smlouvat. V hotelích, na tržišti, dokonce i na autobusovým nádraží, kde funguje autobusácká mafie a lovci pasažérů jsou docela nepříjemní (malá příhoda tady). Pokud ale mají částku napsanou na skle prodejny lístků, tak s cenou nic nenaděláte.
Pokud někoho zajímá, kolik stojí cestování po VN tak tady je, kolik jsem zaplatil já. Snažil jsem se cestovat levně, ale určitě jsem nejel nadoraz, jako před pár lety v Indii. V průměru jsem zaplatil 10.85 USD + 5.36 Euro za den (používal jsem obě dvě měny), což je necelých 14 Euro na den nebo o něco míň než 18 USD na den. ALE cestoval jsem sám a tzn., že jsem platil víc za hotely, takže, pokud bych jel ve dvojici, zaplatil bych o 4-5 dolarů (nebo 3-4 Eura) denně míň. Jinak jsem se díval na různý cestovatelský fóra a lidi celkem běžně cestují po VN za 30-50 USD na den.
Jídlo a voda:
Nejčastěji se dá koupit nudlová polívka se zeleninou nebo masem podle výběru (fó bó – hovězí polívka, fó gá kuřecí – psal jsem to foneticky). Nejlevnější jsou asi bagety, který stojí míň než půl dolaru a jsou dost dobrý. Bohužel se prodávají jen ráno a večer (většinou). Jinak se dá koupit rýže nebo nudle s kuřecím masem (sekají to i s kostma), hovězím masem (občas jako podešev), zeleninou a mořskejma potvorama. V turistických restauracích mají dobrý hamburgery (moji spolucestovatelé byli Američani a tvrdili, že tak dobrýho hambáča jako v Saigonu neměli ani doma ve Státech). Sem tam se dá narazit na dobrý kari.
Voda bývá v 99 % hotelů zdarma. Pokud nevidíte filtr, tak se zeptejte majitele nebo zaměstnanců a ti vám ukážou, kde vodu mají. Jinak se dá koupit balená voda 1.5 litru za cca 7-8 tisíc dongů. Kafe je ve VN opravdu vynikající, vypěstoval jsem si na něm závislost a teď doma trpím a plánuju další výlet do VN. Ke kávě se v místních kavárnách dává čaj zdarma.
Ceny jídla jsou trochu vyšší než v Thajsku a určitě vyšší než ceny v Indii. Následující ceny berte jan jako vodítko. Bageta se dá koupit za 3-5 tisíc, kafe stojí 6 000, nudlová polívka je od 20 000, ovocnej koktejl (sintó) – 10 000, kola 6-7 tisíc, oběd (jinej než polívka) 30-40 tisíc a víc. Tam, kde jí místní můžete dostat čaj k jídlu grátis. V turistických restauracích to ale nečekejte.
Ubytování:
Předem bych chtěl říct, že i když jsem se snažil spát co nejlevněji, neznamená to, že jsem chodil půl dne po městě s batohem, abych ušetřil 1 dolar. Občas jsem ale hledal – nejdýl asi v Hanoji, kde je ubytování fakt docela drahý. Párkrát se nám stalo, že nám v prvním hotelu nabídli dobrou cenu a služby, tak nebyl důvod jít jinam.
Přestože je VN chudčí než Thajsko, tak ubytování je tam lehce dražší. Pokud bych to měl spočítat, tak jsem průměrně platil 9 - 10 USD za noc. Párkrát to bylo 6 USD a v Hanoji 11 USD (ukecal jsem 2 dolary) a v Saigonu okolo Silvestra jsem jednu noc spal za 16 USD, ale pak jsem našel hotel za 12 USD. Po Silvestru se tam dají sehnat hotely levněji. Ceny v hotelích jsou často v US dolarech a lze je i v dolarech platit. Nejlepší je se zeptat na obě ceny a zaplatit tu, co je pro vás lepší.
Většina hotelů je zařízena pro dvojice a tak buď mají velkou dvoupostel, nebo postele dvě. Singl room se dá najít jen těžko. Většinou je to malej dvoják. Díky tomu platíte v podstatě stejnou cenu jako vaši kamarádi cestující ve dvou. Na čemž se dá založit smouvání. Musíte zkoušet takový věci jako „Pro dva je to v pohodě, ale já jsem sám.“, “ Jinde spávám za mnohem míň“, „Zůstanu tady několik dní, můžu dostat slevu?“ ale nejlíp funfuje, když se jich zeptáte na slevu, pokud nebudete používat klimatizaci nebo teplou vodu. Smlouvejte. V 70 % procentech jsem byl schopen dostat slevu. Nebyla velká, ale každej dolar navíc pomůže.
Snad ve všech hotelích, kde jsem spal byla klimatizace, sprcha a WC, televize (většinou několika s angl. filmovýma kanálama) a Wi-Fi zdarma (Měl jsem s sebou 10“ EEE notebook a tak se to velmi hodilo).
Ubytování, dopravu a sem tam nějaký zajímavosti v jednotlivých místech pošlu v samostatných příspěvcích (mám pocit, že to bude přehlednější). Odkazy najdete na konci tohoto článku.
Doprava:
Vlak – železnice vede z úplného severu až do Saigonu. Vlaky jsou dražší , rychlejší a pohodlnější než autobus, občas nima prochází personál a prodá vám jídlo za stejnou cenu za jakou byste ho dostali venku. Vlak jsem použil jen jednou tak k tomu nemám co víc napsat.
Autobus – Autobusem se ve VN dostanete skoro všude a docela rychle. Je to dáno i tím, že je VN dlouhej a hornatej, a že od severu na jih, nebo obráceně, jím vede dálnice 1A, po které denně jezdí stovky autobusů různých společností. Na 1A leží hodně měst a vesnic, z nichž některý možná navštívíte. Sem tam se stane, že to máte blíž na dálnici než na autobusový nádraží a tak se vyplatí jít stopovat autobus tam. Ani to nemusí být konec města. Navíc některý soukromý autobusy nezastavují na autobusových nádražích, ale jejich řidiči si víc než rádi přivydělají a tak váz vezmou. Tím jsem se dostal k tomu, že za stop busu platíte a záleží jen na tom jak moc. Není to pravidlem, ale většinou se nám podařilo ukecat cenu na polovinu toho o co si řekli. Tím myslím, že jsme zaplatili reálnou částku, která se za určitou vzdálenost platí. Marc nějakým záhadným způsobem spočítal, že je to asi 10 – 20 tisíc dongů za hodinu jízdy, což je cca 50 km). Při delší vzdálenosti bych se přikláněl k té nižší částce, ale údaj vám dá docela dobrou startovní pozici při smlouvání. Když vás řidič nevezme, nevadí (pokud neprší), protože autobusů jezdí fakt hodně a dalšímu vaše částka možná bude stačit. Pokud ne, tak asi budete muset trošku peněz přidat. Autobusy zastavují každých pár hodin u restaurací, kde bývá cca půl hodiny na jídlo.
Některý společnosti nabízí otevřenou jízdenku. Tzn., že si koupíte lístek na určitou dobu (měsíc), cestujete autobusy společnosti a můžete přerušit cestu na zastávkách v různých městech. Výhoda je, že nemusíte shánět další dopravu a nevýhoda, že vás vyloží před hotelem, se kterým mají smlouvu, a do kterýho se vás budou snažit dostat.
Pokud budete muset jet tranzitem nebo malým autobusem, tak se vás řidiči a lovci pasažérů budou snažit posadit dozadu, přestože jsou místa i v předu. Důvod je ten, že ve VN jezdí jak hovada a místní nechtějí vzadu sedět. Proto tam posadí „hloupý turisty“, kterým to nevadí a kteří si to nechají líbit a místní můžou dopředu. Několikrát se nám stalo, že autobus někomu zastavil, byly místa jen na zadních sedadlech, ale lidi se raděj rozhodli počkat na další tranzit. Několik společností provozuje tranzity a je možno koupit lístek dopředu a zamluvit si i místo. Dokonce se dá domluvit, že vás grátis vyzvednou v hotelu a odvezou na nádraží, kde tranzit nebi bus čeká (v Saigonu bylo nádraží asi 45 minut od našeho hotelu a dostat se tam taxíkem by stálo víc než byla cena jízdnýho). Některý společnosti (jako Mailinh) neberou cestou žádný další lidi, dají vám vodu a oplatek a mají novější tranzity a snad i lepší řidiče. Mailinh najdete po celým VN.
Doprava ve městě:
V místech, kde je hodně turistů (Hue, Hoi An)je možno za 10 000 dongů až 2 dolary půjčit na den kolo. Motorka stojí okolo 8-10 dolarů, ale bacha na dopravu, protože ve VN neplatí skoro žádný předpisy. Taxík je docela levnej, pokud vás cestuje víc. Společnost Mailinh bere za prvních 1.2 km 12 000 dongů a za další kilometr do, pokud se nepletu, 20 km, 10 000 dongů. Nad 20 km je to ještě levnější. Nikdy jsem neměl problém s tím, že by nechtěli řidiči použít taxametr.
Odkazy na jednotlivá města a místa (ubytování, doprava, zajímavosti atd.):
Pokud máte aktuální informace, zjistíte nějaké nesrovnalosti nebo najdete lepší , levnější nebo jiné ubytování, tak mi sem napište, ať můžu konkrétní místo aktualizovat.
Cat Ba Island v zálivu Halong Bay
Ve Vietnamu ( dále VN) jsem ztrávil asi 2 měsíce na konci roku 2008 v době, kdy je tam hlavní turistická sezóna. Tady je pár informací pro ty, kdo tam chtějí jet. Pokud zjistíte, že jsou některé informace chybné, neaktuální , že se změnily ceny, nebo najdete jiné lepší ubytování, nebo nedej Bože, že jsem na něco zapomněl, tak mi sem, prosím, napište. Vaše informace můžou pomoci ostatním (a mě) při plánování výletu po VN.
Peníze:
Ve VN se téměř okamžitě po výměně peněz stanete milionáři. Měna se jmenuje dong. Na konci roku 2008 jsem dostal za 1 US dolar cca 17 000 dongů a za jedno euro 24 000 dongů. To bylo na jihu. Na severu, kde jsem byl o měsíc dřív, jsem dostal za 1 euro o dva tisíce dongů míň (kurs dolaru byl víceméně stejnej). Z toho plyne, že za A je na severu horší kurs eura, nebo za B, že se tak dramaticky propadl VN dong proti euru. Nevím, ale pokud to zjistíte, tak mi sem napište. V době, kdy jsem ve VN cestoval se prodávala ta naše oblíbená koruna za cca 19 Kč za 1 USD a tak se 1 koruna téměř rovnala 1000 dongů (líp se v tom orientuje). Ve VN se kromě pár mincí (1000-4000 dongů) používají jen bankovky. Vyšší hodnoty nejsou papírový, ale jsou z nějaké fólie s natištěnýma obrázkama (jedna Australanka, co pracuje v bance mi říkala, že stejný peníze používají i v Austrálii, jen s tím, že jejich jsou kvalitnější), který se občas odřou, s čímž jsem měl problém jen jednou (ne s tím, že by se peníze neodřeli, ale s tím, že je lidi nechcou brát). V ostatních případech lidi peníze vzali. Neměl jsem problémy vyměnit ani dolary ani eura, ale kurzy se občas dost liší. ATM (bankomaty) jsou skoro všude, ale některý vám dají v přepočtu jen 200 dolarů (díky tomu musíte měnit vícekrát a platíte vyšší poplatky bance). Moji spolucestovatelé, kteří je používali, měli rádi Agribank, která jim dala víc.
Ceny:
Důležitý je zaplatit takovou cenu, která je dobrá pro vás a nedat si zkazit den tím, že místní platí míň. Jinak si to neužijete a budete jen nasraně projíždět Vietnamem a to za to nestojí, protože je to krásná země. Hlavní pravidlo je smlouvat, smlouvat a zase smlouvat. V hotelích, na tržišti, dokonce i na autobusovým nádraží, kde funguje autobusácká mafie a lovci pasažérů jsou docela nepříjemní (malá příhoda tady). Pokud ale mají částku napsanou na skle prodejny lístků, tak s cenou nic nenaděláte.
Pokud někoho zajímá, kolik stojí cestování po VN tak tady je, kolik jsem zaplatil já. Snažil jsem se cestovat levně, ale určitě jsem nejel nadoraz, jako před pár lety v Indii. V průměru jsem zaplatil 10.85 USD + 5.36 Euro za den (používal jsem obě dvě měny), což je necelých 14 Euro na den nebo o něco míň než 18 USD na den. ALE cestoval jsem sám a tzn., že jsem platil víc za hotely, takže, pokud bych jel ve dvojici, zaplatil bych o 4-5 dolarů (nebo 3-4 Eura) denně míň. Jinak jsem se díval na různý cestovatelský fóra a lidi celkem běžně cestují po VN za 30-50 USD na den.
Jídlo a voda:
Nejčastěji se dá koupit nudlová polívka se zeleninou nebo masem podle výběru (fó bó – hovězí polívka, fó gá kuřecí – psal jsem to foneticky). Nejlevnější jsou asi bagety, který stojí míň než půl dolaru a jsou dost dobrý. Bohužel se prodávají jen ráno a večer (většinou). Jinak se dá koupit rýže nebo nudle s kuřecím masem (sekají to i s kostma), hovězím masem (občas jako podešev), zeleninou a mořskejma potvorama. V turistických restauracích mají dobrý hamburgery (moji spolucestovatelé byli Američani a tvrdili, že tak dobrýho hambáča jako v Saigonu neměli ani doma ve Státech). Sem tam se dá narazit na dobrý kari.
Voda bývá v 99 % hotelů zdarma. Pokud nevidíte filtr, tak se zeptejte majitele nebo zaměstnanců a ti vám ukážou, kde vodu mají. Jinak se dá koupit balená voda 1.5 litru za cca 7-8 tisíc dongů. Kafe je ve VN opravdu vynikající, vypěstoval jsem si na něm závislost a teď doma trpím a plánuju další výlet do VN. Ke kávě se v místních kavárnách dává čaj zdarma.
Ceny jídla jsou trochu vyšší než v Thajsku a určitě vyšší než ceny v Indii. Následující ceny berte jan jako vodítko. Bageta se dá koupit za 3-5 tisíc, kafe stojí 6 000, nudlová polívka je od 20 000, ovocnej koktejl (sintó) – 10 000, kola 6-7 tisíc, oběd (jinej než polívka) 30-40 tisíc a víc. Tam, kde jí místní můžete dostat čaj k jídlu grátis. V turistických restauracích to ale nečekejte.
Ubytování:
Předem bych chtěl říct, že i když jsem se snažil spát co nejlevněji, neznamená to, že jsem chodil půl dne po městě s batohem, abych ušetřil 1 dolar. Občas jsem ale hledal – nejdýl asi v Hanoji, kde je ubytování fakt docela drahý. Párkrát se nám stalo, že nám v prvním hotelu nabídli dobrou cenu a služby, tak nebyl důvod jít jinam.
Přestože je VN chudčí než Thajsko, tak ubytování je tam lehce dražší. Pokud bych to měl spočítat, tak jsem průměrně platil 9 - 10 USD za noc. Párkrát to bylo 6 USD a v Hanoji 11 USD (ukecal jsem 2 dolary) a v Saigonu okolo Silvestra jsem jednu noc spal za 16 USD, ale pak jsem našel hotel za 12 USD. Po Silvestru se tam dají sehnat hotely levněji. Ceny v hotelích jsou často v US dolarech a lze je i v dolarech platit. Nejlepší je se zeptat na obě ceny a zaplatit tu, co je pro vás lepší.
Většina hotelů je zařízena pro dvojice a tak buď mají velkou dvoupostel, nebo postele dvě. Singl room se dá najít jen těžko. Většinou je to malej dvoják. Díky tomu platíte v podstatě stejnou cenu jako vaši kamarádi cestující ve dvou. Na čemž se dá založit smouvání. Musíte zkoušet takový věci jako „Pro dva je to v pohodě, ale já jsem sám.“, “ Jinde spávám za mnohem míň“, „Zůstanu tady několik dní, můžu dostat slevu?“ ale nejlíp funfuje, když se jich zeptáte na slevu, pokud nebudete používat klimatizaci nebo teplou vodu. Smlouvejte. V 70 % procentech jsem byl schopen dostat slevu. Nebyla velká, ale každej dolar navíc pomůže.
Snad ve všech hotelích, kde jsem spal byla klimatizace, sprcha a WC, televize (většinou několika s angl. filmovýma kanálama) a Wi-Fi zdarma (Měl jsem s sebou 10“ EEE notebook a tak se to velmi hodilo).
Ubytování, dopravu a sem tam nějaký zajímavosti v jednotlivých místech pošlu v samostatných příspěvcích (mám pocit, že to bude přehlednější). Odkazy najdete na konci tohoto článku.
Doprava:
Vlak – železnice vede z úplného severu až do Saigonu. Vlaky jsou dražší , rychlejší a pohodlnější než autobus, občas nima prochází personál a prodá vám jídlo za stejnou cenu za jakou byste ho dostali venku. Vlak jsem použil jen jednou tak k tomu nemám co víc napsat.
Autobus – Autobusem se ve VN dostanete skoro všude a docela rychle. Je to dáno i tím, že je VN dlouhej a hornatej, a že od severu na jih, nebo obráceně, jím vede dálnice 1A, po které denně jezdí stovky autobusů různých společností. Na 1A leží hodně měst a vesnic, z nichž některý možná navštívíte. Sem tam se stane, že to máte blíž na dálnici než na autobusový nádraží a tak se vyplatí jít stopovat autobus tam. Ani to nemusí být konec města. Navíc některý soukromý autobusy nezastavují na autobusových nádražích, ale jejich řidiči si víc než rádi přivydělají a tak váz vezmou. Tím jsem se dostal k tomu, že za stop busu platíte a záleží jen na tom jak moc. Není to pravidlem, ale většinou se nám podařilo ukecat cenu na polovinu toho o co si řekli. Tím myslím, že jsme zaplatili reálnou částku, která se za určitou vzdálenost platí. Marc nějakým záhadným způsobem spočítal, že je to asi 10 – 20 tisíc dongů za hodinu jízdy, což je cca 50 km). Při delší vzdálenosti bych se přikláněl k té nižší částce, ale údaj vám dá docela dobrou startovní pozici při smlouvání. Když vás řidič nevezme, nevadí (pokud neprší), protože autobusů jezdí fakt hodně a dalšímu vaše částka možná bude stačit. Pokud ne, tak asi budete muset trošku peněz přidat. Autobusy zastavují každých pár hodin u restaurací, kde bývá cca půl hodiny na jídlo.
Některý společnosti nabízí otevřenou jízdenku. Tzn., že si koupíte lístek na určitou dobu (měsíc), cestujete autobusy společnosti a můžete přerušit cestu na zastávkách v různých městech. Výhoda je, že nemusíte shánět další dopravu a nevýhoda, že vás vyloží před hotelem, se kterým mají smlouvu, a do kterýho se vás budou snažit dostat.
Pokud budete muset jet tranzitem nebo malým autobusem, tak se vás řidiči a lovci pasažérů budou snažit posadit dozadu, přestože jsou místa i v předu. Důvod je ten, že ve VN jezdí jak hovada a místní nechtějí vzadu sedět. Proto tam posadí „hloupý turisty“, kterým to nevadí a kteří si to nechají líbit a místní můžou dopředu. Několikrát se nám stalo, že autobus někomu zastavil, byly místa jen na zadních sedadlech, ale lidi se raděj rozhodli počkat na další tranzit. Několik společností provozuje tranzity a je možno koupit lístek dopředu a zamluvit si i místo. Dokonce se dá domluvit, že vás grátis vyzvednou v hotelu a odvezou na nádraží, kde tranzit nebi bus čeká (v Saigonu bylo nádraží asi 45 minut od našeho hotelu a dostat se tam taxíkem by stálo víc než byla cena jízdnýho). Některý společnosti (jako Mailinh) neberou cestou žádný další lidi, dají vám vodu a oplatek a mají novější tranzity a snad i lepší řidiče. Mailinh najdete po celým VN.
Doprava ve městě:
V místech, kde je hodně turistů (Hue, Hoi An)je možno za 10 000 dongů až 2 dolary půjčit na den kolo. Motorka stojí okolo 8-10 dolarů, ale bacha na dopravu, protože ve VN neplatí skoro žádný předpisy. Taxík je docela levnej, pokud vás cestuje víc. Společnost Mailinh bere za prvních 1.2 km 12 000 dongů a za další kilometr do, pokud se nepletu, 20 km, 10 000 dongů. Nad 20 km je to ještě levnější. Nikdy jsem neměl problém s tím, že by nechtěli řidiči použít taxametr.
Odkazy na jednotlivá města a místa (ubytování, doprava, zajímavosti atd.):
Pokud máte aktuální informace, zjistíte nějaké nesrovnalosti nebo najdete lepší , levnější nebo jiné ubytování, tak mi sem napište, ať můžu konkrétní místo aktualizovat.
Cat Ba Island v zálivu Halong Bay