Setkani s Milosem a Zanetou totalne bori moje plany. Puvodne jsem chtel spat v G. Templu jen 2 noci, ale tak jsem si je a (oni me) oblibil, ze se rozhodujeme zustat dele.
Golden Temple je uzasny misto mimoradne vhodny k odpocinku pri ceste do Pakose nebo z nej. Jak uz jsem se asi nekolikrat zminil, pohostinnost sikhu nema mezi. Krome toho, ze nabidnou misto na spani, je tu i jidelna, kde se kazdy den sejdou dobrovolnici a vari jidlo pro vsechny, co prijdou. Pry se jim denne podari nakrmit kolem 30-50 tisic lidi. Je neuveritelny, ze to vsechno funguje. Misto se porad rozsiruje a opravuje a to za plnyho provozu. U nas v Evrope by to asi nefungovalo.
Po vetsinu dni co jsem s M&Z v G.Templu chodime na snidani do spolecne jidelny, ktera se nachazi asi 100 metru od ubytovny pro cizince. Pred setkanim s M&Z jsem byl v sikhske jidelne jen jednou. M&Z jsou ale profici, co se vyuzivanitdroju tyce a tak ziskavam vynikajici pruvodce. Vzdycky pred vstupem do objektu se pokloni a sepnou ruce jako vyraz podekovani. Tato dovednost mi jeste chybi, ale je fakt, ze treti den s nimi uz to delam taky.
Pri prichodu do objektu jidelny (bez bot) si bereme pribor a tac a hrnek na vodu od sikhu, kteri to rozdavaji. V jidelne se sedi na dlouhych kobercich a lidi si ne nej postupne sedaji tak jak prichazeji. Obcas neni jednoduchy vyhnout se tomu, co lidi rozlijou z misky. Nejhorsi je to vecer.
Sedame do tureckyho sedu jako ostatni a cekame az prijdou roznaseci jidla s kyblem dalu nebo, kdyz se zadari tak ryze nebo zeleniny. Dalsi clovek chodi s plackama, ktery haze do natazenych rukou. A pak je tu jeste jeden s kyblem vody plnici kalisky. Brhem jidla se roznaseci porad ptaji, jestli nechce nekdo pridat.
Jeden den byla sladka kase, o kterou jsme my nenasitni svedli docela boj. Bylo ji totiz malo a my se bali, ze na neas nezbude a tak jsme se museli podle presunout na dalsi mista, kde se kase rozdavala, aby na nas vyslo.
Po obede si M&Z vsimaji, ze je tu nejakej novej zastup lidi a zda se, ze by jeste mohl byt caj. Znova fasujeme kalisky a jdeme si sednout a cekat na kybl s cajem. Caj je dokonce s mlikem a sikh mi jeste 2x doliva. Jsem tak prepltej, ze ani nemam chut varit s Milosem obvylky odpoledni esus caje v sikhske ubytovne.
Odpoledne versinou chodime do hlavniho templu poslouchat muziku. Muzikanti se stridaji asi po hodine a vetsinou hraji na bubinky a harmonia a zplvaji. V hlavnim templu byva vetsi klid, protoze tam neotravujou lidi, kteri chteji pokecat s angrezem.
Druhej nebo treti vecer jsme se vyhecovali a sli se vykoupat do jezera. Byla uz tma. Voda je tepla jako kafe a Milos rika, ze jsem asi v nejkrasnejsim bazenu na svete. Necelych 50 metru od nas zari Golden Temple. Skoda, ze se v jezere nesmi plavat. Hned bych si dal 5 delek.
Predposledni vecer cekame na uspavani pro sikhy posvatne knihy. Je to moc peknej obrad, pri kterem bali knihu za doprovodu modliteb [footnote]Mozna ukolibavek[/footnote] do "zavinovacek" jako dite a pak ji odnasi na nositkach, o ktery se svadi skoro boj, do sikhskeho parlamentu, kde ma postel. Nechceme se s ostatnima o nositka prat a tak si jdeme jenom pro prasad - svatej puding - do dlane. Tohle je taky peknej zvyk. Lidi si koupi za nejaky poplatek kasi, kterou donesou na listu k templu, kde pulku odevzdaji (tu dostavaji lidi pri odchodu z chramu jako prasad) a zbytek si jako svatost odnasi domu.
Krome noclehu a jidla taky sikhove sponzoruji osvezujici napoje (samozrejme jen v arealu templu), ktere stoji polovinu ceny nez ve zbytku Indie. Ne ovsem vzdycky maji to co prave chceme.
M&Z jsou hodne zajimavy lidi. Momentalne jsou na ceste uz 10 mesicu a stve je, ze se jim to krati. Za 2 mesice by meli priletet domu. V Himachal Pradeshi si pres zimu za docela smesnou cenu pronajali barak a vegetili tam. Pred setkanim s nima jsem si myslel, ze cestuju levne, ale v porovnani s nima, jsem zabar. Oni vidi to co ja asi za polovinu castky.
