V Peshawaru uz asi neni nic, co bysme museli za kazdou cenu videt. A neco si taky musime nechat na priste. Planujeme tedy odjezd do Chitralu, kde bysme se radi podivali do udoli Kalashu - zajimaveho naroda, ktery odvozuje svuj puvod od Alexandra Velikeho. Kalashove nejsou muslimove, maji odlisnou kulturu a zvyky a ziji uz jen ve trech zbyvajicich udolich v blizkosti afghanskych hranic.
Po snidani v restauraci nedaleko hotelu a po dalsim zelenem caji s kardamonem, zvanym "kava", se jdem pokusit najit misto odkud odjizdi minibusy do Chitralu. Ma to byt kousek od naseho hotelu, tak by to nemel byt problem.
Bohuzel se to ukazalo tezsi nez jsme si mysleli. Urcite jsme blizko mista, ktery je na mape v nasem pruvodci, ale nikde neni videt zadny parkoviste s minibusama nebo vanama. Ptam se neuspesne nekolika lidi, az jeden student, jenz je schopen komunikovat anglicky, nam ukazuje smer. Ani ve snu by me nenapadlo, ze se jedna jenom o kancelar prodavajici listky a ne o misto, kde parkuji vany.
"Listek si muzete koupit hned nebo pozdeji," povida nam student.
"Dobre," ja na to "chteli bysme je koupit ted."
"Ale klidne je muzete koupit pozdeji." ujistuje nas.
"Ano,"ja na to, "to asi ano, ale chteli bysme je koupit hned."
V te chvili mi opet opakuje stejnou vetu a ve me to zacina trosku vrit, prestoze vim, ze se nam snazi pomoc. Z poslednich sil se snazim zjistit, kde presne je kancelar, protoze stojime pred nejakym domem.
Konecne pochopil, jde s nama do sklepa domu, kde je kancelar a my si muzeme koupit listek do Chitralu. Stoji to 400 rupek, majitele nam ukazuji fotku luxusniho vanu a domlouvame se s nimi, ze tu budeme v 6 vecer.
Do posledni minuty vyuzivame naseho zaplacenyho pokoje a pak si na recepci domlouvame, ze si u nich nechame bagly po dobu, co budeme ve meste.
Pul hodiny pred domluvenym odjezdem jsme v kancelari, odkud bychom meli odjet do Chitralu.Misto busu nebo vanu prijizdi suzuki s nakladnim prostorem pro pasazery, do ktere se vsichni rveme i s nasimi zavazadli. Nastesti s ni jedeme jenom na autobusovy nadrazi, kde cekame dalsi hodinu na Toyotu van.
Toyota je konecne tady. Za ridicem jsou 3 rady sedacek, na ktery se tady v Pakosi vejdou 4 lidi. Vedle ridice taky sedi 3, takze nas jede 16 kusu. To by mi ani moc nevadilo, jen at si s nama jedou, ale horsi je, ze te tu malo mista na nohy, hlavne kolena, a v podstate celou cestu je mam sprajcly o sedacku prede mnou. Je to fakt docela sila. Mam pocit, jako bych celou trasu sel po kolenou. Navic kousek za Peshawarem se asfalt nekde ztraci a zbytek cesty pokracujeme po necem, pro co je polnacka prilis vznesene jmeno. Nechapu, jak lidi kolem me muzou usnout. Taky to zkousim, ale kdyz uz to vypada nadejne, ridic zapomel zpomalit pred dirou nebo hrbolem a ja se probiram k vedomi ranou do hlavy o strop vanu.
Diky tem kolenum a delce cesty (kolem 15 hodin) se pravdepodobne jedna o moji nejhorsi cestu. K ranu se mi dari usnout, ale ne na dlouho. Stejne jsem na tom lip nez Libor, kterej jenom zira do tmy a pravdepodobne mi i trosku zavidi.
Kolem 10 rano jsme v Chitralu, kde zalizame do prvniho hotelu (Chinar Inn), kterej je po ruce a jdeme si okamzite lehnout. Ve vanu mi jeden ze spolucestujicich rikal, ze se ve tri odpoledne hraje zapas pola. Snad se nam to podari nezaspat.
Zapas ma urcite lepsi uroven nez polo, co jsme s Dzejarem videli pred tremi lety na Ladackem festivalu v Indii. Kone se riti z jedne strany hriste na druhou a ja musim chte nechte obdivovat jak uzasne jsou vycviceni. Pokud se hra priblizi prilis ke strane, tak divaci uskakuji ve strachu, ze by mohli prijit k urazu.
Hra je prilis rychla na foceni na normalni film (mel bych spoustu odpadu) a tak fotim jenom digitalnim kompaktem. Aby byly fotky trosku zajimavy, tak davam dlouhej cas a snazim se zachytit pohyb. Byl to docela dobrej napad. Podle kontroly na displeji se zda, ze se jich par docela povedlo.
Po polu jdeme na jidlo. Jsme docela blizko Afghanistanu, tak se v restauracich sedi na zemi, vlastne spis na podiu. Jidlo je docela dobry, jenom nechapu, proc nam opet prinesli misto toho co jsme si objednali (dal + chapati), i dalsi prilohy navic.