Dnešní povídání o světle bude možná obsahovat trošku víc teorie než obvykle. Ale naštěstí jde o teorii, která je velmi snadno uplatnitelná v praxi. V příspěvku, kde jsem popisoval jak použít blesk jako jediné světlo jsem se zmínil o vlivu vzdálenosti světla (blesku) od objektu na sílu světla dopadajícího na objekt. Jednoduše řečeno to funguje tak, že čím je předmět dál od zdroje světla, tím na něho dopadá méně světla. Dá se to popsat i matematicky. Pokud se zdvojnásobí vzdálenost mezi bleskem a objektem tak na objekt dopadá 4x méně světla. Při trojnásobné vzdálenosti je to 9x méně světla.
Na prvním obrázku nahoře jsem umístil blesk jen pár centimetrů od účtu. Díky tom byl rozdíl mezi vzdálenostmi stran účtu od světla byl cca 5 cm a 15 cm, nebo jinak vzdálenější strana byla asi 3x dál od světla než strana bližší a proto na ni dopadlo méně světla, jak první fotka dokazuje. Na druhé fotce nahoře jsem blesk přesunul asi 3 metry od účtu. Teď byla jedna strana 3 m od světla zatímco druhá od něho byla 3 m a 10 cm. Přestože je mezi stranama stále stejná vzdálenost, tak jsou relativně téměř stejně daleko od světla a proto na celý účet dopadá stejné množství světla.
Jak uvidíte dál, funguje to i na 3D objektech. Přinejmenším na mém oblíbeném modelu. Tentokrát jsem ho, kluka ušatýho, postavil asi jeden a půl metru od bílé zdi. Fotoaparát, nastavenej na nejnižší synchronizační rychlost 1/160 s, byl na stativu asi metr před modelem a blesk, nalevo od fotoaparátu, jsem umísťoval v různých vzdálenostech od modelu. Snažil jsem se, aby byl model pořád exponován stejně.
Teď k prostřední řadě fotek. První fotka je exponovaná clonou f/22, blesk je nastaven na polovinu výkonu a je asi 20 cm od modelu. Díky tomu, že je rozdíl vzdáleností blesku od modelu a blesku od stěny asi pětinásobnej, dopadá na bílou stěnu mnohem míň světla než na model a proto se jeví jako skoro velmi tmavá.
Na druhé fotce jsem nechal blesk ve stejné vzdálenosti, ale snížil jsem jeho výkon na 1/32, a aby nebyla fotka přeexponovaná, snížil jsem i clonu na f/6.3. Jak můžete vidět, tak kromě toho, že se snížila hloubka ostrosti, zůstalo osvětlení modelu i stěny nezměněno. Tímto jsem chtěl dokázat, že nezáleží na tom jak je světlo blesku silný, ani na tom jakou clonu použijete, ale pouze na relativní vzdálenosti blesku od modelu a stěny.
Ale zpět ke vzdálenostem světla od modelu. Na třetí fotce jsem posunul blesk do vzdálenosti cca půl metru od modelu. Blesk jsem nastavil opět na polovinu výkonu a abych kompenzoval větší vzdálenost blesku od modelu, snížil jsem clonu na f/14. Rozdíl mezi vzdáleností blesku od modelu (asi 50 cm) a blesku od zdi (asi dva metry) je nyní čtyřnásobnej, a to je taky důvodem, že je stěna jen trochu světlejší než na předešlých fotkách.
Tak jsme se propracovali ke spodní řadě fotek. Nastavení zůstává stejný jako u předešlé řady. U první fotky jsem posunul blesk od vzdálenosti 1.5 m od modelu, blesk byl nastaven na poloviční výkon, opět jsem musel snížit clonu na f/7.1. Vzdálenost mezi bleskem a pozadím je dvojnásobná než vzdálenost blesku od modelu.
Na druhé fotografii je blesk tři metry od modelu, clona f/5 a blesk jede na plnej výkon.
Na poslední, třetí, fotce je blesk posunut o další dva metry dál od modelu, čímž jsem se dostal do vzdálenosti okolo pěti metrů. Blesk je nastavenej na plnej výkon a clona snížena na f/3.2. Na posledních dvou fotkách není moc velký relativní rozdíl mezi vzdálenostmi mezi bleskem a pozadím a bleskem a modelem, proto je pozadí téměř bílé.
Pomocí vzdálenosti světla od modelu se dá kontrolovat, jak bude osvětlen model a jak pozadí. Pokud je pozadí příliš světlé, stačí světlo přiblížit a ono už ztmavne. Nebo se to dá napsat takhle: pokud máte dostatečně silný světlo blízko u focenýho objektu, můžete z bílého pozadí udělat skoro černé.
Změna vzdálenosti se dá použít třeba i při focení skupiny lidí. Pokud je blesk, který je na straně, všechny stejně neosvětlí, stačí ho jen posunou dál od skupiny , pravděpodobně zvýšit ISO a upravit expozici a je vymalováno.