31.8.2006 - Dilli - Indie
Muj mily denicku,
To je dost blbej zacatek, ale prej tak zacinaji vsechny denicky, tak proc ne i ten muj.
Po asi dni a pul v letadlech a na letistich tri statu (CR, Recko, Bahrain) jsem doletel do indickyho Dilli. Az na ty prestavky na letistich to bylo docela v pohode. Do Athen jsem priletel hodinu po pulnoci a musel tam cekat az do tri odpoledne. Kdyz jsem se ptal na cekarnu tak mi poradila usmevava pani u prepazky, ze mam jet do mesta nebo si ustlat nekde v rozku. Po osme me ale vzbudi, protoze na letisti zacina srumec. Abych se tomu vyhnul, nasel jsem si kreslo-zidlu, ale nejak nemohl zabrat. Porad kolem nekdo chodil a mel jsem trosku strach o bagl. Nakonec jsem si vpletl nohu do popruhu a doufal, ze pokud me nekdo bude chtit okrast, ze to udela pred tim nez mi noha znecitlivi a ja nic neucitim. Chvilku jsem komunikoval s duchodci na ceste do Spanelska a pak konecne zacal usinat. Bohuzel jim zrovna letelo letadlo a oni byli tak slusni, ze se se mnou rozloucili, cimz jsem bel opet probuzen. Alespon jsem si mohl vymenit nohu v popruzich.
V Dilli jsem pred vychodem z letiste nasel skaredou modrou opryskanou ceduli s odjezdama autobusu do mesta. Autobus prijel a nejakej klucina byl tak laskav, ze mi pomohl s batohem, i pres to ze jsem mu rikal, ze pomoc nepotrebuju, dovnitr. Byly to tri schudky a on za to chtel spropitny. "Nemam drobny" povidam. "A nechtel jsem pomoct" dodal jsem.
"Nemusi byt indicky," on na to a ukazal mi nekolik euro a dolaru. Chvilku jsme debatovali o mene a me neochote mu cokoliv dat a klucina odesel. Pak prisel pruvodci (prodavac listku), ja mu zaplatil 50 rupek az do mesta. Klucina to nejak uvidel a prisel to zkusit znova s tim, at mu dam teda 150 rupek asi (4-5 euro) za tu pomoc. To me rozesmalo a on asi pochopil, ze to prehnal a nadobro se ztratil.
Autobus me zavezl pred nadrazi. Bohuzel zezadu a tak jsem musel prejit po moste pres koleje abych se dostal na Main Bazar, kde jsou stovky hotelu. Mam v Dilli 2 oblibeny a tak jsem sel najisto do Delhi Guet House, kterej byl kdysi popsan v knizce cesta na vychod a je tim padem oblibenej mezi ceskyma turistama. A neni nejdrazsi. Neda se smlouvat, ale cena 150 Rs za noc ve dvouluzkacu se zachodem neni uplne spatna.
Po ubytovani jsem vyrazil na Pakistanskou ambasadu, abych dostal viza. U nas v Cechach se mi to nepovedlo, protoze se ambasada stehovala z Varsavy, kam jsme museli pro viza jezdit, do Prahy. Bohuzel ve Varsave mi uz vizum dat nechteli a v Praze jeste ambasada nefungovala.
K ambasade jsem bohuzel dorazil pozde, ale asi po hodine chozeni od okynka ke dverim (Vsechny byly na ulici. Dovnitr me nikdo nepustil) se mi podarilo zjistit, ze napisy v urdstine (pakistansky jazyk) znamenaji, ze je otvreno od 8.30 do 11.30 chlapek co mi to prelozil dodal, ze mam radej prijet driv, bo fronty byvaji dlouhy.
Vzhledem k tomu, ze jsem usinal ve stoje jsem vzal riksu a jel do hotelu spat, ackoli bylo teprve kolem druhe odpoledne.
Na pokoji jsem mel prijemnych 35 stupnu. V noci teplota klesla na uzasnych 33,5.