Mít novou panoramatickou hlavu je bezva (zvlášť když ji poprvé rozbalujete), ale bohužel to není úplně všechno. Aby hlava dobře fungovala a ušetřila při focení a zpracování suroviny pro panorama čas, je třeba ji správně a co nejpřesněji nastavit, což není složitý, pokud to neděláte poprvé. Protože má každý foťák jiné rozměry (jiná vzdálenost spodku foťáku od středu objektivu) musí se hlava nastavit podle vašeho fotoaparátu. Stejně tak platí, že každý objektiv (a každá ohnisková vzdálenost na jednom zoomu) má jiný bod bez paralaxy. A proto není možný, aby výrobce udělal nějaký výchozí nastavení hlavy, který by bylo vhodný pro všechny. Panoramatická hlava se taky ve většině případů převáží rozložená, a proto doporučuju napsat si tahák, na kterém jsou informace pro nastavení hlavy pro různé fotoaparáty (může to být i jedno tělo, na kterém je někdy vertikální držák nebo rychloupínací destička) a různé objektivy nebo ohniskové vzdálenosti. V terénu při focení hodně urychlí práci, když vím, že foťák s 20mm objektivem má být uchycenej na horním ramenu ve vzdálenosti 110 mm, vzdálenost na spodním ramenu je 79 mm a že úhel otočení mezi fotkama je 45°.
Nastavení hlavy podle těla fotoaparátu
Nejdřív si hlava nastavíme podle těla fotoaparátu. Tím se zajistí, že se foťák bude otáčet kolem osy objektivu.
- 1. Přidělejte foťák k hlavě a nastavte hlavu tak, že fotoaparát bude směřovat objektivem dolů:
- 2. V hledáčku fotoaparátu (nebo na živém náhledu) najděte střed obrázku (většinou je tam nějaký středový zaostřovací bod). Tento bod musí být v ose se středem panoramatické hlavy (v mém případě je ve středu hlavy šroubek), takže posunujte svislým ramenem panoramatické hlavy a fotoaparátem v svorce tak dlouho, až se bude zaostřovací bod fotoaparátu a střed panoramatické hlavy překrývat (pokud nemáte rychloupínací svorku, tak bude stačit posunovat svislým ramenem, protože fotoaparát nemůže být mimo osu - zdá se, že tohle je jedna nevýhoda rychloupínací destičky na foťáku).
Po nastavení hlavy podle těla fotoaparátu musíme nastavit hlavu tak, aby se otáčela okolo bodu bez paralaxy (nebo, jak se nesprávně, ale o to častěji uvádí, nodálního bodu) objektivu.
- 1. S fotoaparátem stále na panoramatické hlavě nastavte hlavu tak, aby byl fotoaparát vodorovně:
- 2. Přilepte si na okno kousek svislé pásky (já tam přilepil skládací metr). Za oknem by měl být nějaký předmět (sloup, strom atd. - páska na střešním okně moc nepomůže), abyste mohli určit vzdálenost mezi páskou (skládacím metrem) a předmětem.
- 3. Dejte stativ s panoramatickou hlavou a fotoaparátem co nejblíž k oknu (řekněme půl metru až metr), aby byla páska (rozkládací metr) asi tak ve středu hledáčku a výše zmíněný předmět byl kousek od pásky (skládacího metru). Čím bude fotoaparát blíž oknu, tím bude paralaxa způsobovat větší problémy.
- 4. Vyrovnejte panoramatickou hlavu podle vodováhy (některé hlavy mají malou vodovánu, nebo můžete použít vodováhu do sáněk na blesk nebo virtuální horizont ve foťáku).
- 5. Otočte fotoaparátem na jednu stranu tak, aby se páska na okně (rozkládací metr) dostaly na jednu stranu fotky (asi tak 20% od kraje). Udělejte fotku. Pak otočte fotoaparátem na druhou stranu, aby byla páska (skládací metr) na druhé straně a udělejte druhou fotku. Nejspíš to bude vypadat nějak takto:
Porovnejte fotky na živém náhledu (jde to i v hledáčku). Na mém příkladu můžete vidět, že širší sloupek balkonu je na první fotce nalevo od rozkládacího metru a na druhé fotce napravo. Další ukazatel je spára mezi dlaždičkama a tmavší hrouda na poli (v úrovni 80 cm metru). To není dobře. Cílem je to, aby vzdálenost mezi rozkládacím metrem a širším sloupkem balkonu (a dalšíma věcma na fotce) byla na obou fotkách stejná. Pokud byste se pokusili udělat panorama z těchto fotek, tak dostanete něco podobného tomuhle:
- 6. Posuňte fotoaparátem na horním rameni dopředu nebo dozadu (vzhledem k rameni) a udělejte další sadu fotek. Znovu je porovnejte. Pokud je vzdálenost mezi páskou (rozkládacím metrem) a výše zmíněným předmětem větší než v první případě, posunuly jste foťákem na špatnou stranu. Pokud je to lepší, tak posunujete správně. Postupně se dopracujte k bodu, kdy bude na obou fotkách vzdálenost mezi páskou (skládacím metrem) a výše zmíněným předmětem. V mém případě to vypadá následovně:
Pokud použiju na panorama tyto fotky, tak vyjde panorama mnohem líp než v předchozím případě (nahoře nad metrem je menší chybka, ale není to nic, čím bych se musel vážně zabývat, protože by šlo problém snadno vyretušovat a taky není pravděpodobné, že budu fotit panorama tak, abych měl tak blízko fotoaparátu, jako teď, nějaký vodorovný předmět):
Tím máte nastavenou panoramatickou hlavu na kombinaci vašeho fotoaparátu a objektivu. Zapište si všechny důležité údaje jako je:
- Vzdálenost na spodním ramenu hlavy s tělem č.1 (na příkladu 110 mm):
- Pokud budete často používat jedno tělo, můžete si, pokud to hlava umožňuje, nastavit paměťový doraz, takže při skládání hlavy jen přisunete svislé rameno k dorazu a nemusíte nic hledat na stupnici. Tohle je vynikající při focení v noci nebo pokud spěcháte:
- Vzdálenost na horním ramenu hlavy s objektivem xy s ohniskem xyz mm (na příkladu 105 mm):
- Pokud máte rychloupínací destičku tak i to, kde přesně je uchycená v rychloupínací svorce hlavy (např. 3mm od kraje atd.).
- Pokud máte rotátor, tak si napište i úhel otočení hlavy mezi dvěma fotkama.