Asi nejjednodušší způsob fotografování s bleskem je použít blesk (nebo blesky) jako jediný zdroj světla (takže si nemusíme dělat hlavu vyvážením teplot různých světel), čehož se dá využít např. pro focení portrétů, makra nebo třeba reprodukcí – v podstatě se tak dá fotit cokoliv, kde nepotřebujeme nebo nechceme vidět přirozený světlo. Nepotřebujeme na to zatemněnou místnost (i když jestli vám tam svítí polední světlo, tak nebude od věci zatáhnout trochu závěs), ale stačí si jen zjistit nejkratší čas synchronizace blesku s fotoaparátem (většinou to je kolem 1/160 – 1/250 s, ale záleží na modelu fotoaparátu) a pak ho na foťáku nastavit. Pokud nemáte nastavený vysoký ISO, tak to funguje i s docela nízkýma clonama. Jestli si zkusíte udělát fotku při cloně, řekněme kolem 4.5, tak by z toho mělo vyjít černý (nebo skoro černý) políčko.
Podařilo se nám dostat ze hry přirozené světlo, blesk se už žhaví a model je pořád ještě trpělivej a natěšenej na úžasný fotky. Takže je zatím všechno tak jak to má být. Před tím, než ho/ji poprvé blejskeme musím napsat něco málo suché teorie. Správné expozice modelu (budu psát modelu, když už jsem s tím začal, ale může to být cokoliv jiného) při fotografování s bleskem můžeme dosáhnou třema základníma způsobama:
1. Předpokládám, že máme blesk nastavenej na manuální režim. Pokud ano, můžeme na blesku regulovat jeho výkon. Jestli nepotřebujete plnej výkon, tak dejte nižší, protože se tím šetří baterky, který potom vydrží dýl, a doba nabití blesku.
2. Další možnost je použít clony objektivu. Momentálně nemusíme brát ohledy na přirozený světlo, proto můžeme bez obav clonit. Použitím clony regulujeme hloubku ostrosti. Rychlost závěrky, pokud nepřekročíme čas synchronizace (viz. nahoře), nemá na sílu blesku vliv. Trvání záblesku je totiž tak zatr… krátký, že vůbec nezáleží na to, jestli zvolíme 1/200 s nebo 1/20 s – osvětlení modelu bleskem bude vždycky stejný. Pokud ale dáme kratší čas, tak už může hrát roli přirozený světlo.
3. Poslední možností je změnit vzdálenost blesku od modelu. Čím je blesk od modelu dál, tím na něho bude dopadat menší množství světla. Přesně to funguje takto: pokud máme zdroj světla od objektu v určité vzdálenosti, dopadá na objekt určité množství světla. Když vzdálenost zdvojnásobíme na předmět dopadá 4x méně světla. Když vzdálenost ztrojnásobíme, je to 9x méně. Určitě na to bude vzorec a přesný znění, ale to až zas tak důležitý není.
Teorii máme v malíčku, ale model se začíná na židli nervózně vrtět. Uklidníme ho tím, že umístíme blesk do klasického úhlu 45° od osy fotoaparát – model, do vzdálenosti kolem 2 metrů (řekněme, že fotíme portrét) od modelu, na blesku nastavíme ½ výkonu a na fotoaparátu clonu 11. Uděláme fotku a pokud je podexponovaná, což zjistíme kontrolou displeje a histogramu, přidáme blesku trochu výkonu nebo otevřeme trochu víc objektiv (snížíme clonové číslo). Při přeexponovaným políčku uděláme opak. Není na to potřeba expozimetr, stačí trocha praxe a za chvíli budete určovat expozici mnohem přesněji.
Pokud nemáte deštník nebo softbox, tak dejte před blesk něco bílýho a průsvitnýho, co světlo rozptýlí, ale moc nepohltí. Já semtam používám tenkou, bílou, něco-jako-molitanovou fólii, do které jsou často zabalený elektrospotřebiče, když je koupíte.
